Jsme na cestě k automatizovanému zemědělství

V souvislosti s přelomem tisíciletí se hodně bilancovalo, objevilo se množství přehledů, čeho lidstvo dosáhlo v jednotlivých oblastech své činnosti. A hned po bilancování následují výhledy, prognózy, vize dalšího vývoje. Oblast zemědělství je sice veřejností považována za velmi konzervativní, nicméně všichni, kteří mají s intenzivním zemědělstvím alespoň něco málo společného, vědí, že aplikace nejnovějších technologií v zemědělství probíhá mílovými skoky.
Jedním z dalších milníků ve vývoji rostlinné produkce je automatizace polních prací. Někteří futurologové na základě současného tempa implementace nejnovějších technologií odhadují, že v rozvinutých zemích se do tohoto stádia dospěje již okolo roku 2020.
Mně, jako autorovi tohoto článku, se tento termín zdá reálný. K tomuto názoru mě vedou následující skutečnosti. Přechod z manuální práce a využití zvířecí síly na mechanizovanou polní výrobu proběhl v 1. polovině 20. století, rozhodujícím faktorem bylo rozšíření (dieslových) spalovacích motorů. Postupný přechod k automatizaci prací v polní výrobě, tedy k automatickému řízení zemědělských strojů (zejména traktorů a samochodných jednoúčelových strojů - postřikovačů, rozmetadel a sklízecích kombajnů) při provádění polních operací začal na samém konci 20. století. A rozhodujícím prvkem v tomto procesu je a bude - využití GPS (Global Positioning System) technologie pro určování polohy strojů na pozemku.
Přitom všechno začalo docela nenápadně. Hledaly se způsoby, jak spolehlivě dodržovat přesné rozteče jízd při aplikaci agrochemikálií (hnojení, postřiky) na velkých pozemcích při velkých pracovních záběrech (zejména v USA a Austrálii), a to přesněji a spolehlivěji, než umožňovaly do té doby pěnové značkovače. V USA a Austrálii probíhá většina aplikací před setím nebo vzejitím porostu, proto zde měly pěnové značkovače enormní význam, na rozdíl třeba od západní a střední Evropy, kde se velká část aplikací provádí za vegetace v kolejových řádcích. Spolehlivost, přesnost a cena GPS systémů se dostaly v druhé polovině 90. let na takovou úroveň, že se GPS systémy pro manuální navádění zemědělských strojů stávají již téměř standardní součástí samochodných postřikovačů s velkým záběrem i traktorů, které GPS navádění využívají při aplikaci hnojiv, postřiku i přípravě půdy. Při použití GPS manuálních navigačních systémů dochází ke značnému zvýšení přesnosti dodržování roztečí pracovních záběrů a následnému snížení spotřeby agrochemikálií, odstranění dvojího překrytí či vynechání záběru, úspoře pohonných hmot a v neposlední řadě snížení únavy obsluhy stroje a možnosti pracovat přesně i v noci, za mlhy či v prašných podmínkách.
Od manuálních GPS navigačních systémů (tzn. obsluha stroje řídí podle optických signálů na obrazovce či LED liště) je teoreticky již jen krůček k automatizaci řízení pohybu stroje po pozemku. Ve skutečnosti je ovšem třeba tuto myšlenku dotáhnout k technologické preciznosti a spolehlivosti. Vedoucí firmou ve vývoji automatických systémů řízení zemědělských strojů - tedy zemědělských autopilotů - je americká společnost Trimble Navigation Ltd. Autopiloty Trimble křižují od začátku tohoto století pozemky v Severní Americe a Austrálii a v posledních dvou letech se objevily i v Jižní Americe a Evropě. Ani čeští zemědělci nezůstávají stranou - první komerční Trimble autopilot byl uveden do provozu vloni a letos následují další. Autopiloty jsou skutečnou revolucí v polních pracích a přinášejí dosud nevídanou úroveň přesnosti (volitelná dle charakteru operace), spolehlivosti a opakovatelnosti a dále zvýšení využití strojů, snížení kompakce půdy a spotřeby pohonných hmot a chemikálií, a to vše s vyloučením potenciální lidské chyby. Rovněž se výrazně snižuje únava a stres obsluhy stroje, zvláště v prodloužených či nočních směnách. Obsluha stroje se pak může soustředit na kontrolu průběhu a parametrů pracovní operace samotné, nikoli na řízení stroje. Z bezpečnostních důvodů stále zůstává úkolem řidiče otáčení stroje na souvratích.
Autopiloty se budou postupně instalovat na stále větším množství zemědělských strojů. Budou se objevovat farmy s kompletně sofistikovaně řízeným pohybem strojů po pozemcích pouze po vytyčených pojezdových trasách, což povede ke snížení zhutnění půdy. V konečné fázi nebude již obsluha na některých strojích fyzicky přítomná, bezpečnost provozu bude řešena kamerovými a jinými systémy. Jsme na cestě k automatizovanému zemědělství.

Pavel Milata, LeadingFarmers CZ, a.s.